Hráči se v družstvu označují podle herních činností, které ve hře nejčastěji vykonávají a rozlišujeme nahrávače, smečaře, blokaře, diagonálního hráče (dříve se označoval jako univerzální hráč) a libero.

Nahrávač – jak již název napovídá, je to hráč, který připravuje útočné akce svých spoluhráčů, jinými slovy nahrává vždy druhý míč po přihrávce. Je hlavním organizátorem útočných akcí svého družstva.

Smečař – hráč, který obvykle útočí z hlavního kůlu (zóna IV). Kromě útoku jsou smečaři také odpovědní za přihrávku soupeřova servisu.

Blokaři – jsou většinou nejvyššímu hráči týmu a jsou specialisty na obranu na síti – blok. V útočné fázi bývají zapojováni do rychlého útoku středem hřiště.

Diagonální hráč (dříve pod názvem univerzální hráč) – je v současném vrcholovém volejbale hlavní útočnou sílou družstva. Kromě útočných akcí na síti bývá zapojován i do útoku ze zadní části hřiště (zpoza útočné čáry) za zóny I.

Libero – je teprve nedávno zavedený post a je to hráč specializovaný na přihrávku soupeřova servisu a hru v poli. Tento hráč se účastní hry pouze v zadní řadě, kde nahrazuje kteréhokoliv hráče na hřišti, nejčastěji však blokaře. Trendem současného vrcholového volejbalu je vysoká kvalita provádění většiny herních činností u všech hráčů bez ohledu na jejich specializace, a proto s konečným určením specializace hráče nemusíme spěchat, jeho rozvoj by měl být všestranný. Nejdříve začínáme se specializací u nahrávačů, u ostatních hráčů se doporučuje odložit určení specializace na pozdější období. Není přitom výjimkou, že se specializace hráčů mohou časem měnit.